Z náhodné cesty vznikl vztah k Ázerbájdžánu

Jaroslav se do Ázerbájdžánu poprvé vydal v roce 2019 během cesty po Kavkazu. Původně cestoval po Gruzii a návštěvu jedné ze sousedních zemí bral spíše jako doplněk své cesty. Nakonec rozhodlo prakticky jen dobré vlakové spojení do Baku.

Ázerbájdžán přitom před cestou nijak podrobně nestudoval. Zatímco cestu po Gruzii měl připravenou, do Baku přijel s tím, že se nechá překvapit a zkusí poznat nejen město, ale především místní obyvatele.

Právě toto rozhodnutí mu nakonec zásadně změnilo život.

Prostřednictvím cestovatelské aplikace se v Baku seznámil s místní dívkou, která mu nabídla, že ho provede historickým centrem města. Z původně náhodného setkání vznikl vztah a později manželství.

Ázerbájdžán jako druhý domov

Přestože dnes manželé žijí v Praze, Ázerbájdžán se stal pevnou součástí Jaroslavova života. Do země se pravidelně vrací nejen za rodinou, ale také pracovně a při cestách s klienty.

Díky tomu poznává Ázerbájdžán jinak než většina běžných návštěvníků. Nejen prostřednictvím památek a turistických míst, ale také skrze každodenní život místních lidí, rodinné vztahy, tradice, gastronomii a společenské zvyklosti.

Jedním z témat rozhovoru jsou například ázerbájdžánské svatby. Jaroslav se ženil přímo v Ázerbájdžánu a i svatba přibližně pro 200 hostů tam podle místních poměrů patřila spíše k těm menším. Velké svatby mohou mít stovky až více než tisíc hostů.

Muslimská země, která návštěvníky často překvapí

V podcastu se mluví také o představách, které Češi o Ázerbájdžánu mívají před první návštěvou.

Přestože většinu obyvatel tvoří muslimové, Ázerbájdžán je výrazně sekulární zemí. Každodenní život zejména v Baku se proto značně liší od představ, které si Evropané někdy automaticky spojují s muslimskými státy.

Jaroslav tento rozdíl poznal i díky vlastní předchozí cestě do sousedního Íránu. Ázerbájdžánská společnost je ve srovnání s ním výrazně sekulárnější a náboženství je v běžném veřejném životě často mnohem méně patrné.

Od Baku přes Nachičevan až po Karabach

Za roky cestování Jaroslav procestoval Ázerbájdžán velmi podrobně. Vedle Baku navštívil také odlehlejší oblasti země, exklávu Nachičevan i oblast Náhorního Karabachu.

Právě místa mimo hlavní turistické trasy podle něj ukazují, že Ázerbájdžán nabízí podstatně více než pouze moderní architekturu Baku.

K nejzajímavějším přírodním zvláštnostem patří například bahenní sopky. Ázerbájdžán je jednou z oblastí s jejich největší koncentrací na světě a cesta za nimi do polopouštní krajiny je sama o sobě nevšedním zážitkem.

Velkou součástí cestování po zemi je také místní kuchyně. Právě díky opakovaným návštěvám má Jaroslav vytipovaná místa, kam se pravidelně vrací a která ukazuje také lidem, které Ázerbájdžánem provází.

Ázerbájdžán s člověkem, který ho zná zevnitř

Právě osobní vazba na zemi je jedním z důvodů, proč Jaroslav provází zájezdy CK Excursia do Ázerbájdžánu. Nejde jen o znalost jednotlivých památek nebo trasy zájezdu. Díky rodinnému zázemí, pravidelným návratům a kontaktům s místními zná také prostředí, které běžný návštěvník při první cestě často nemá možnost poznat.

Ázerbájdžán se pro něj z náhodně zvoleného cíle krátké cesty stal zemí, do které se vrací několikrát ročně a kterou dnes považuje za svůj druhý domov.

Celý rozhovor na Novinky.cz

Podcast Slepá mapa se věnuje nejen Jaroslavovu cestovatelskému příběhu, ale také ázerbájdžánským námluvám a svatbám, pohostinnosti místních obyvatel, postavení islámu, vztahům mezi Ázerbájdžánci a Armény, Náhornímu Karabachu i místům, která stojí při cestě po Ázerbájdžánu za návštěvu.

Celý článek a hodinový rozhovor s Jaroslavem Malcem najdete na Novinky.cz.