Estonsko je dnes členem EU, NATO i eurozóny a působí jako klidná severská země. Padesát let sovětské okupace ale zanechalo stopy, které jsou v krajině pořád viditelné – a právě ty dělají z Estonska víc než jen hezký eurovíkend.
Zatopený lom Rummu je asi nejfotogeničtějším příkladem. Kdysi v něm pracovali vězni z nedaleké věznice Murru, mezi nimi i političtí odpůrci režimu. Dnes tyrkysová voda omývá ruiny průmyslových staveb a lidé se tam chodí koupat.
Paldiski bylo uzavřené vojenské město, kam se běžný Estonec nedostal. Sídlilo tu přísně tajné výcvikové centrum posádek sovětských jaderných ponorek, včetně dvou skutečných jaderných reaktorů.
Na ostrově Naissaar stála sovětská továrna na námořní miny s vlastní úzkorozchodnou železnicí. Dnes ostrov pohlcuje les a mezi borovicemi trčí betonové haly.
Připomínkou represí je i věznice Patarei v Tallinnu, jejíž historie zahrnuje nacistickou i sovětskou okupaci. A ponorková základna Hara v Lahemaa je dnes opuštěným betonovým molem, které pomalu bere moře.