To, co odlišuje Kyrgyzstán od okolních zemí Střední Asie, není jen krajina. Je to kočovná kultura, která tu nezůstala v muzeu.
Jurta je natolik zásadním symbolem, že její střešní kruh tundúk najdete uprostřed státní vlajky. Konstrukce z ohýbaného dřeva a plsti se staví bez jediného hřebíku a dá se rozebrat za pár hodin – přesně jak to kočovný život vyžadoval.
Většina Kyrgyzů dnes žije ve městech, ale sezónní stěhování na letní pastviny (jajloo) pokračuje. Právě proto se dá v létě u Son-Kulu přespat v jurtě, která tam v zimě nestojí – není postavená pro turisty, ale pro pastevce.
Kůň zůstává středem této kultury. Kromě dopravy a jídla je i sportem: národní hrou je kok-boru, jezdecká hra o kozlí trup, kterou uvidíte na svátcích i běžných vesnických slavnostech.
Živou tradicí je i sokolnictví. Lovci s orly skalními, takzvaní berkutchi, patřili vždy k váženým členům společnosti a řemeslo se dodnes předává v rodinách.