Kyrgyzstan · země hor, jezer a nomádů
Nekonečné hory Ťan-šanu, tichá jezera a pastviny s koňmi pod širým nebem. Země, která se nepoznává očima, ale pocitem.
Zejména na Kavkaz, Střední Asii, Moldavsko a Pobaltí. Naše programy vycházejí z osobních zkušeností průvodců, kteří region dlouhodobě navštěvují a dokumentují.
Není to tedy přepis průvodce z knihovny. Všechno, co je na téhle stránce, jsme si buď ověřili na místě, nebo to máme od lidí, kteří v zemi žijí.
Výškové rozpětí země
Kyrgyzstán je jednou z nejhornatějších zemí světa – zhruba 90 % území leží nad 1 500 metry. I hladina jezera Issyk-Kul se drží ve výšce 1 608 metrů a jezero Son-Kul dokonce nad třemi tisíci. Nejvyšší horou je Jengiš Čokusu se 7 439 metry.
Oranžově zvýrazněná místa mají vlastní kapitolu v sekci Co vidět a kam zajet.
Záběry z našich cest. Za pár minut uvidíte víc než z jakéhokoliv popisu.
Sestřih z poznávacího zájezdu — Ťan-šan, jezera Son-Kul a Issyk-Kul, jurtové tábory a horská údolí.
Kyrgyzstán je země, která se nepoznává očima, ale pocitem. Už v Biškeku zachytíte první nádech Střední Asie – ruch ulic, vůně trhů i zvláštní směs minulosti a současnosti.
Jakmile opustíte město, krajina se začne měnit co do šířky i výšky. U starobylé věže Burana si uvědomíte, že stojíte na místě, kudy kdysi procházely karavany Hedvábné stezky. Odtud vede cesta stále hlouběji do hor, kde asfalt střídají horské cesty a civilizace ustupuje přírodě.
Ve výšce přes 3 000 metrů se rozprostírá nekonečná planina, kde se pasou koně. Noc v jurtě pod oblohou plnou hvězd není jen ubytováním, ale návratem k jednoduchosti a klidu, který ve světě často chybí.
Kyrgyzstán je vnitrozemská země sevřená mezi Kazachstánem na severu, Čínou na východě, Tádžikistánem na jihu a Uzbekistánem na západě. Rozlohou je zhruba dva a půl krát větší než Česká republika a je jednou z nejhornatějších zemí světa.
Poloha měst odpovídá skutečným zeměpisným souřadnicím, obrys hranic je zjednodušený. Modře je vyznačeno jezero Issyk-Kul – bezodtoké, mírně slané a druhé největší vysokohorské jezero světa. Většina obyvatel žije v Čujském údolí na severu kolem Biškeku a ve Ferganské kotlině na jihozápadě kolem Oše.
Sezóna je krátká a určují ji hory. Vysoko položené jurtové tábory u Son-Kulu fungují jen v létě a horské průsmyky jsou jinak nesjízdné. Poznávací cesty proto vypisujeme na letní měsíce a začátek podzimu.
V nížinách se otepluje a kvete, ve vysokých horách ale ještě leží sníh a jurtové tábory nejsou v provozu.
Vrchol sezóny. Průsmyky otevřené, jurty v provozu, u Issyk-Kulu se dá koupat. V Biškeku bývá vedro, v horách příjemně.
DoporučujemeKlidnější a chladnější, hory se barví a turistů ubývá. Poslední spolehlivý měsíc pro vysoké polohy.
DoporučujemeV horách mráz a sníh, průsmyky se uzavírají a jurtové tábory jsou mimo provoz.
Sedm míst, která tvoří kostru téměř každé cesty po Kyrgyzstánu. Řadíme je zhruba tak, jak se dají projet.
V Biškeku zachytíte první atmosféru Střední Asie – Ošský bazar plný barev, vůní a místních specialit i monumentální náměstí Ala-Too se sochou národního hrdiny Manase.
Kousek za městem stojí starobylá věž Burana, pozůstatek města Balasagun a jediná dochovaná připomínka doby, kdy tudy procházely karavany Hedvábné stezky.
Ve výšce přes tři tisíce metrů se rozprostírá nekonečná planina, kde se pasou koně a vítr je jediným zvukem široko daleko. Druhé největší kyrgyzské jezero leží uprostřed horské stepi.
Noc v jurtě pod oblohou plnou hvězd není jen ubytováním, ale návratem k jednoduchosti. Přes den se dá vyrazit na koňském hřbetu a poznat život místních nomádů zblízka.
Druhé největší vysokohorské jezero světa vypadá jako moře ukryté mezi štíty Ťan-šanu. Je bezodtoké a mírně slané, díky čemuž nezamrzá – odtud jeho jméno, v překladu „horké jezero“.
Na jeho březích najdete divoké pláže, barevné kaňony i letovisko Cholpon-Ata s prastarými petroglyfy pod širým nebem a komplexem Ruch Ordo.
Na jižním břehu Issyk-Kulu se setkáte s lovcem a jeho orlem, který předvede tradiční způsob lovu. Sokolnictví má ve Střední Asii staletou tradici a dobří lovci byli vždy váženými členy společnosti.
Není to inscenace pro turisty – jde o řemeslo, které se dodnes v rodinách předává z generace na generaci.
Fascinující skalní útvary, jejichž jméno v ruštině znamená „pohádka“ – a je zasloužené. Červené a okrové hliněné útvary připomínají hrady, draky i celá města.
Kousek dál leží formace Sedm býků (Džety-Oguz), k níž se váže legenda o sedmi býcích a zlomeném srdci.
Údolí u Karakolu, kam se dostanete jen terénním vozem po náročné cestě. Čeká tu nedotčená příroda, ticho a relax v přírodních horkých pramenech obklopených štíty Ťan-šanu.
Nocuje se v jednoduchých horských chalupách. Právě ten kontrast mezi syrovou krajinou a teplou vodou dělá z Altyn Arashanu jeden z nejsilnějších zážitků cesty.
Národní park Ala Archa leží kousek od Biškeku a ukazuje horskou scenérii Ťan-šanu v celé síle. Lehký trekking mezi štíty a údolími bývá ideálním rozloučením s Kyrgyzstánem.
Na východě země stojí Karakol s dřevěným pravoslavným kostelem a unikátní Dunganskou mešitou v čínském stylu, postavenou bez jediného hřebíku.
Bez ní se v zemi špatně orientuje. Proč jsou Kyrgyzové tak spjatí s koňmi a jurtami, proč se tu mluví rusky a proč jsou hranice na jihu tak spletité.
Územím procházely trasy Hedvábné stezky. Ve středověku tu stálo významné město Balasagun, z něhož dodnes zbývá jen věž Burana.
Kyrgyzské kmeny přicházely postupně z oblasti Jeniseje na Sibiři. Kočovný způsob života s jurtami, stády koní a sezónním stěhováním na letní pastviny se udržel po staletí.
Ústně předávaný hrdinský epos o Manasovi patří k nejdelším na světě – je mnohonásobně delší než Ilias a Odyssea dohromady. Pro národ bez psané státnosti byl hlavním nositelem identity a je zapsán na seznamu UNESCO.
Území bylo připojeno k carskému Rusku. Následovalo osidlování ruskými a ukrajinskými rolníky, které změnilo poměry v úrodných údolích na severu.
Vzpoura proti carské mobilizaci skončila krvavým potlačením a útěkem desítek tisíc Kyrgyzů přes hory do Číny. Mnozí cestou zahynuli – událost je v zemi dodnes silně připomínána.
Sovětská éra přinesla nucené usazování kočovníků, industrializaci i školství. Sovětské vytyčení hranic ve Ferganské kotlině zároveň vytvořilo spletité hranice a enklávy, které způsobují napětí dodnes.
Po rozpadu Sovětského svazu vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost. Ruština zůstala úředním jazykem vedle kyrgyzštiny.
Kyrgyzstán prošel několika lidovými převraty, které vedly ke změnám vlády. Z postsovětských zemí Střední Asie je díky tomu považován za politicky nejotevřenější, byť také nejméně stabilní.
To, co odlišuje Kyrgyzstán od okolních zemí Střední Asie, není jen krajina. Je to kočovná kultura, která tu nezůstala v muzeu.
Jurta je natolik zásadním symbolem, že její střešní kruh tundúk najdete uprostřed státní vlajky. Konstrukce z ohýbaného dřeva a plsti se staví bez jediného hřebíku a dá se rozebrat za pár hodin – přesně jak to kočovný život vyžadoval.
Většina Kyrgyzů dnes žije ve městech, ale sezónní stěhování na letní pastviny (jajloo) pokračuje. Právě proto se dá v létě u Son-Kulu přespat v jurtě, která tam v zimě nestojí – není postavená pro turisty, ale pro pastevce.
Kůň zůstává středem této kultury. Kromě dopravy a jídla je i sportem: národní hrou je kok-boru, jezdecká hra o kozlí trup, kterou uvidíte na svátcích i běžných vesnických slavnostech.
Živou tradicí je i sokolnictví. Lovci s orly skalními, takzvaní berkutchi, patřili vždy k váženým členům společnosti a řemeslo se dodnes předává v rodinách.
Praktická poznámka. Nocleh v jurtě znamená výrazně nižší komfort – společné sociální zázemí, žádná wi-fi a v noci chlad, i uprostřed léta. Jurtové tábory u vysokohorských jezer fungují jen v letní sezóně. Právě tenhle kontrast ale bývá tím, co si klienti pamatují nejvíc.
Občané České i Slovenské republiky mohou do Kyrgyzstánu cestovat bez víza. Pro vstup je potřeba cestovní pas platný minimálně šest měsíců po návratu.
Očkování není povinné, individuální potřeby konzultujte s lékařem.
Měnou je kyrgyzský som (KGS). V mnoha oblastech budete potřebovat hotovost, karty jsou mimo velká města akceptovány minimálně.
Peníze si vyměníte hned na letišti, běžně se přijímají USD i EUR. Kartou lze naopak platit vstupy do památek.
Létá se s přestupem, obvykle přes Istanbul nebo Baku. Na místě se cestuje pronajatým mikrobusem, do hor se přesedá do terénních vozů.
Doporučujeme batoh – je skladnější v mikrobusech i terénních autech a pohodlnější tam, kde je potřeba ujít kus po nezpevněné cestě.
Ve městech se bydlí v hotelech a penzionech standardu tří hvězdiček se snídaní, v horách v jurtách a jednodušších chatičkách.
Islám je praktikovaný umírněně, oblékání je v Biškeku běžné evropské. Na venkově volte konzervativnější oblečení.
Ve městech funguje připojení běžně, v horách a jurtových táborech ale signál nečekejte.
Program bývá sestaven tak, aby se nadmořská výška zvyšovala postupně a organismus měl čas na přirozenou aklimatizaci.
Státním jazykem je kyrgyzština, turkický jazyk psaný azbukou. Ruština je zde na rozdíl od většiny regionu i úředním jazykem a domluvíte se s ní prakticky všude.
Angličtinou se domluvíte v Biškeku a v turistických provozech, na venkově spíš ne.
Údaje o vstupních podmínkách, cenách a kurzech jsou orientační a mohou se měnit. Přesné a aktuální podmínky pro konkrétní termín najdete v Pokynech k zájezdu, které dostanete po přihlášení.
Kyrgyzská kuchyně vychází z kočovné tradice – staví na masu, mléčných výrobcích a chlebu. Zelenina hraje spíš vedlejší roli.
Zájezd doprovází česky mluvící průvodce CK Excursia po celou dobu cesty. Nepřeprodáváme klienty zahraničním agenturám – průvodce je s vámi od odletu až po návrat a absolvuje celý program společně se skupinou.
Naši průvodci mají k destinacím skutečný vztah. Dlouhodobě v nich žili, žijí, nebo se do nich opakovaně vracejí. Díky tomu vám neukážou jen známá místa, ale především atmosféru země, její historii, zvyky a každodenní život.
Malá skupina 8 až 10 účastníků nám u kyrgyzského zájezdu umožňuje cestovat pohodlně, pružně reagovat na místní podmínky a dostat se i do oblastí, kde by velká skupina ztratila autenticitu celé cesty.
Přespěte v jurtě nad třemi tisíci metry, poznejte Issyk-Kul, horké prameny Altyn Arashan i hory Ťan-šanu.
Naše cesty do KyrgyzstánuCo já osobně oceňuji na této cestovce je velikost skupin, skvělý a přátelský přístup a nabídka netradičních zemí. Pokud už vás nebaví uzavřené resorty s bazénem, Excursia je jasná volba.
Lucie K., klientka CK ExcursiaPerfektní a profesionální přístup, hlavně rychlá reakce a řešení nečekaných situací. Pořád vzpomínám a ráda bych s vámi ještě někam vyrazila.
Petra H., klientka CK ExcursiaSuper dovolená, už jsem jela dvakrát a vybírám třetí.
Dana J., klientka CK ExcursiaPrůvodce tělem i duší. Mile mě překvapilo osobní zapojení do kolektivu po celou dobu výpravy.
Gita B., klientka CK ExcursiaNe. Občané České i Slovenské republiky mohou do Kyrgyzstánu cestovat bez víza. Pro vstup je potřeba cestovní pas platný minimálně 6 měsíců po návratu ze zájezdu.
Program je sestaven tak, aby se nadmořská výška zvyšovala postupně. Díky tomu má organismus dostatek času na přirozenou aklimatizaci a většina účastníků pobyt ve vysokých horách zvládá bez větších obtíží.
V mnoha oblastech bude potřeba hotovost, karty jsou mimo velká města akceptovány minimálně. Hned na letišti je možné si peníze vyměnit, běžně jsou akceptovány USD i EUR, stejně tak lze vybrat z bankomatu. Kartou lze naopak platit vstupy do památek.
Od června do září, kdy jsou horské průsmyky sjízdné a jurtové tábory u vysokohorských jezer v provozu. Mimo tuto sezónu bývají vysoko položená místa obtížně dostupná.
Program tvoří především příjemné procházky v přírodě i v lehčím městském terénu, bez náročných dlouhých pochodů a přechodů. Zvládnou ho účastníci s běžnou kondicí, osoby s výrazně omezenou pohyblivostí ale mohou mít potíže.
Ve městech se bydlí v hotelech a penzionech standardu tří hvězdiček se snídaní. V horách se nocuje v jurtách a jednodušších chatičkách, kde je komfort výrazně nižší – společné sociální zázemí a bez wi-fi.
Stránku píše a udržuje CK Excursia na základě vlastních cest do Kyrgyzstánu. Naposledy aktualizováno .
