Poznejte zemi, která byla generacím nedostupná, zažijte jednu z nejkonzervativnějších kultur vůbec, zhlédněte panoramata, která byla zahraničním návštěvníkům po desetiletí skryta. Vydejte se na intenzivní a autentickou cestu do Afghánistánu. Navštivte místa, kde se psala historie jak ta dávná, tak ta moderní, ale i místa o nichž se zmínky předávají jen ústně nebo byla dějinami zapomenuta úplně
.
Začneme v Mazár-e-Šaríf a jeho Modré mešitě, pak nás čeká pozemní cesta do Bamjánu, během které nás budou obklopovat nádherné výhledy. Navštívíme národní park Band-e-Amir a stejnojmenné jezero s zrcadlově hladkou hladinou. Pokračujeme do Herátu, kde nechal pevnost vybudovat sám Alexandr Veliký a kde se sbírá ten nejlepší šafrán. Naše putování zakončujeme v hlavním městě Kábulu, kde uvidíme klidné zahrady Babur nebo ikonický ptačí trh.
Afghánistán je velmi konzervativní země, která se zahraničním návštěvníkům otevřela teprve nedávno. Z toho plyne i nižší úroveň turistických služeb a jistý kulturní šok. Je tedy potřeba se připravit na obyčejné ubytování, nespolehlivý internet a dlouhé přesuny po nepříliš kvalitních cestách. Odměnou jsou pak opravdu autentické zážitky. Dnes v Afghánistánu vládne Tálibán, který sice vyžaduje striktní islámské právo, na druhou stranu je v zemi mír a bezpečnostní riziko je relativně malé. Většina islámských omezení se na zahraniční návštěvníky a návštěvnice nevztahuje.
Připravte se na pohostinnost místních obyvatel, výbornou místní kuchyni skládající se z grilovaného masa, rýže a zeleniny, unikátní dosud neobjevenou kulturu, památky, které pamatují Alexandra Velikého a přírodu, jež dá zapomenout v jakém koutu světa právě jsme.
Bydlet budeme v hotelech střední třídy. V Afghánistánu jsou turistické služby včetně ubytování v zárodku a je potřeba počítat s jednoduchým vybavením. Postel a dostatečnou snídani ale dostaneme vždy. Obědy a večeře nejsou v ceně zájezdu, za pomocí průvodce probíhá stravování v restauracích. Úroveň hygieny v restauracích a stáncích je na dobré úrovni a přiměřeně obezřetný cestovatel by neměl trpět žaludečními problémy.
Pohybovat se budeme smluveným minibusem případně terénními auty, pokud to cesta bude vyžadovat. Po městech je pak možné využít i taxi, které je spolehlivé a bezpečné. Na trase Kábul-Herát použijeme vnitrostátní let. Přestože afgánské aerolinky pravděpodobně nesplňují všechny západní standarty, jde o nejbezpečnější způsob přepravy.
Nejde o fyzicky náročný zájezd. Po městech se budeme pohybovat pěšky, nachodíme okolo 10 km za den. Trek okolo jezera Band-e-Amir má asi 15 km, je prakticky bez převýšení a je možné si ho zkrátit autem, případně strávit čas u vody.
Náročnější mohou být některé pozemní přesuny, kdy nejdelší je se zastávkami 7 až 9 hodin dlouhý. Tyto přesuny se snažíme v itineráři minimalizovat.
Zájezd je náročný po psychické stránce a je vhodný pro zkušené cestovatele, kteří se umí dobře adaptovat na kulturní odlišnosti. Místní zvyky je potřeba respektovat bez výjimky.
Po dekádách je konečně v Afghánistánu mír. Po odchodu Američanů vládne v celé zemi Tálibán. Z jeho strany lze prakticky vyloučit, že by současná vláda byla jakýkoliv rizikem pro zahraničního návštěvníka, pokud budeme respektovat jeho pravidla a zákony. Přesto cesta do Afghánistánu určitá rizika nese. Jedná se o jednu z nejchudších zemí světa a s tím spojený výskyt různých kriminálních skupin. Tyto skupiny bývají aktivní po setmění a na opuštěných místech (typicky na silnicích mimo města), tam kde nejsou přítomny ozbrojené složky Tálibánu. Města a všechny oblasti, kde se budeme pohybovat jsou z tohoto pohledu relativně bezpečná. O vaši bezpečnost se bude starat český průvodce, který v zemi byl a místní průvodce, který zná všechny reálie. Je třeba naprosto respektovat všechny pokyny místních orgánů, českého i místního průvodce.
Na začátku zájezdu si koupíme tradiční afghánské oblečení, které bude povinné nosit po celou dobu zájezdu. Pomůže nám to splynout s davem, ukážeme tím místním, že respektujeme jejich zvyky 
a otevře nám to jejich srdce. Ženy musí mít zahalené vlasy. Přesné pokyny obdrží všichni účastníci v pokynech k zájezdu.
Do Afghánistánu jsou potřeba víza. V objednávce zájezdu si vyřízení víza přiobjednejte. Pro jejich získání je potřeba doručit pas a veškerou dokumentaci (včetně zvacího dopisu) na ambasádu v Praze. CK celý tento proces vyřídí.
Obvykle doporučená očkování jsou břišní tyfus, horečka dengue, žloutenka typu A, B. Každopádně doporučujeme poradit se s lékařem.
V Afghánistánu se počasí výrazně liší podle nadmořské výšky a regionu — v nížinách kolem Herátu a jihovýchodu bývá většinu roku teplo, v létě často přes 30 °C, zatímco v severních oblastech kolem Mazár-e-Šarífu a v Kabulu jsou teploty o něco příjemnější a klesají v noci; srážky jsou obecně vzácné a soustřeďují se spíše do jarních a podzimních přehán
ěk.
V horských oblastech včetně Bamjánu a národního parku Band-e-Amir se přes den teploty pohybují kolem 25 °C v jarních a podzimních měsících. Mezi prosincem a únorem je v Afghánistánu zima a ve výškách jsou běžné mrazy a sněhové srážky.
My do Afghánistánu jezdíme na jaře a na podzim, kdy jsou teploty nejpříjemnější. Přesto na cestu proto doporučujeme počítat s chladnými rány a večery a vzít si minimálně mikinu.
Termín zájezdu se může mírně změnit z důvodu změny letového řádu.
Některé pojišťovny mohou mít ve výlukách cestu do Afghánistánu. Pozorně si přečtěte pojistné podmínky.
Přihlašování na zájezd se uzavírá minimálně 1 měsíc před odletem.
CK neodpovídá za změny v programu kvůli změně lokální bezpečnostní situace.
Odlet z Prahy, případně individuálně z jiného letiště dle domluvy. Přestup v Istanbulu. Konkretní letový řád bude účastníkům včas oznámen.
Přilétáme do Mazar-e-Šarífu v brzkých ranních hodinách a přesouváme se na hotel. Odpoledne vyřizujeme všechny formality a pořizujeme si místní oblečení. Navštěvujeme místní trhy a jdeme na společnou večeři; zažíváme pravý Afghánistán, jí se vsedě na zemi a popíjí se zelený nebo šafránový čaj.
Ráno navštěvujeme dominantu celého Mazár-e-Šarífu – Modrou mešitu a svatyni Aliho Hazrata. Procházíme se ulicemi Mazáru a nasáváme atmosféru. Afghánistán je jiný svět. Přejíždíme do města Balch, kdysi obchodní centrum střední Asie, dnes klidnější městečko, které nabídne mnoho památek a vhled do prostšího života Afghánců. Navštěvujeme Zelenou mešitu, citadelu, staré opevnění a místní trhy.
Čeká nás pozemní přesun do Bamyanu. Celkový čas jízdy je asi 8 hodin, my si ale scénickou jízdu zpestřujeme několika zastávkami. Navštěvujeme buddhistické chrámy Takht-e-Rostam, údolí Ghorband a projíždíme Sověty vybudovaný tunel Salang. Pohybujeme se v nadmořské výšce až 3 000 m n. m. a naskytují se nám výhledy na liduprázdnou krajinu, kterou jen sporadicky naruší pastevci.
Navštěvujeme národní park Band-e-Amir. První svého druhu v Afghánistánu. Nádherné pouštní scenérie střídají pohledy na majestátní útesy, když v tu se před námi odkrývá zrcadlově klidná hladina jezera. Jezero Band-e-Amir dalo jméno celému národnímu parku. U jezera můžeme relaxovat, projet se na lodičkách a uděláme si v jeho okolí pěší výlet. Band-e-Amir je místo, kde zapomete, že jsme v Afghánistánu.
Objevujeme Buddhy z Bamjánu. Obří sochy Buddhů z 6. století v roce 2001 zničil Talibán. Dnes jsou pod ochranou UNESCO a jsou jednou z nejvýznamnějších památek země. Právě tady si uvědomujeme, jak se historie stále píše. Což dokreslí i staré sovětské tanky zanechané v polích na pospas času. Prozkoumáváme Město Nářků. Archeologické naleziště, které se nachází na kopci, ze kterého je fantastický výhled na celé údolí Bamjánu. Cestou do hlavního města Kábulu ještě zastavujeme u Červeného Města.
Letecký přesun z Kábulu do Herátu. Třetí největší město země poblíž hranic s Íránem je místem s historií dlouhou přes 3 000 let. Je také domovem afghánské produkce šafránu. Procházíme se starým městem a všímáme si, jak se za tisíce let, téměř nic nezměnilo. Stejný ruch ulic jako kdysi. Opravdová autenticita. Navštěvujeme Páteční mešitu. Její monumentálnost a výzdoba nám berou dech.
Začínáme u mohutné Herátské pevnosti, kdysi sídla Alexandra Velikého. Tato starobylá stavba, jejíž základy sahají až do 4. století př. n. l., se tyčí nad městem jako připomínka dávné slávy. Z jejích hradeb si vychutnáváme krásný výhled na staré město. Jak málo se toho ve skutečnosti změnilo. Pokračujeme do dílen, kde místní řemeslníci ručně vyrábějí tradiční glazované dlaždice stejným způsobem, jakým se zdobily mešity a minarety už před staletími. Den zakončujeme u mauzolea Gawhar Shad a minaretů Herátu – vztyčené štíhlé minarety, zdobené tyrkysovými dlaždicemi, jsou pozůstatkem někdejší univerzitní čtvrti z 15. století.
Letecký návrat do Kábulu. Přesouváme se do zahrad Babur. Klidné zahrady uprostřed divoké metropole nám nabízí Kábul z jiné perspektivy. Přesouváme se k mešitě Shah-do-Shamshira a nedalekému ptačímu trhu, kde jsou k prodeji snad všechny druhy opeřenců od obyčejných slepic přes bojová plemena až po okrasné druhy. Navštěvujeme jeden z kábulských kopců, odkud vidíme celé město – od těch nejbohatších vil po chudinské čtvrti. Den zakončujeme na místním trhu, kde máme možnost nakoupit lokální výrobky a unikátní suvenýry.
Dokončení prohlídky Kábulu a poté odlet z Kábulu zpět do Evropy. Přílet 11. den.
Honza chtěl vždycky cestovat. První velkou cestu absolvoval už na základní škole, kdy jel na výměnný pobyt do Mexika. Jeho dětský sen byla Kambodža a sny se mají plnit, tak se tam vypravil hned po maturitě. Procestoval jihovýchodní Asii křížem krážem, mimo to byl v Pákistánu i Libanonu a celkem navštívil přes 50 zemí světa. Žádná složitá situace mu není překážkou. Nejvíce ho táhnou země s pošramocenou pověstí. “V zemích kde všechno funguje na 100 % těžko prožijeme opravdová dobrodružství,” říká.
Když cestuje sám, rád se pohybuje stopem. Takhle se dostal až k turecko-syrské hranice nebo projel Gruzii. Na cestování má nejradši, když potká hodného místního, který ho třeba pozve domů na čaj nebo jen ukáže místo, které by jinak přehlídnul. Tyto kontakty zúročuje, když provází zájezdy, tak aby jeho klienti prožili autentická dobrodružství. Miluje tržiště a smlouvání, chaotické situace jsou pro něj potěšení. Je fanouškem letadel a nevynechá příležitost se nějakým zajímavým proletět. (A vy můžete s ním třeba na Borneu!)
V Česku dlouho nevydrží a i proto se přestěhoval na Maltu, kde rok žil. Maltu zná jako nikdo jiný a pochopitelně Maltu provází. Když neprůvodcuje, věnuje se činnosti hokejového rozhodčího, dobrý úsudek se hodí nejen při cestování. Pracuje jako obchodní zástupce v pojišťovně a poloprofesionálně hraje poker. Má rád psy, ačkoliv si žádného při svém stylu života nemůže dovolit mít.
