Lyžování v Arménii s poznáním Jerevanu

Dokument v PDF ke stažení ZDE

ODLET A DALŠÍ PRAKTICKÉ INFORMACE

Do Arménie létáme přímým letem z Prahy do Jerevanu, obvykle se společností Wizz Air. Cesta tak trvá zhruba čtyři hodiny a nikde se nezdržuje přestupem. Přílet do Jerevanu bývá v časných ranních hodinách, návrat do Prahy naopak v podvečer. Časy odletů, pokud jsou známy, bývají uvedeny v programu zájezdu. Sraz na letišti bývá 2 hodiny před plánovaným odletem. Přesný čas i místo se dozvíte emailem, nebo ve WhatsAppové skupině s průvodcem zájezdu, do které obdržíte několik dní před odjezdem pozvánku. Doporučujeme si vzít batoh, nebo menší krosnu bez výztuže.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ZEMI

Hlavní město: Jerevan, jedno z nejstarších nepřetržitě obydlených měst světa. Pevnost Erebuni, ze které vyrostl, byla založena roku 782 př. n. l., tedy téměř o třicet let dříve než Řím
Rozloha: 29 743 km2, přibližně 2,6krát menší než Česká republika. Hory pokrývají více než 85 % území
Nejvyšší bod: Aragac s nadmořskou výškou 4 090 m, jediná čtyřtisícovka země
Obyvatelstvo: přibližně 3 miliony. V diaspoře po celém světě žije ovšem několikanásobně více Arménů než v samotné Arménii
Jazyk: arménština, která má vlastní abecedu vytvořenou roku 405 mnichem Mesropem Maštocem. Ruština zůstává velmi rozšířená, mladší generace se domluví i anglicky
Měna: arménský dram (AMD)
Časové pásmo: UTC+4, (v létě o 2 hodiny více, než v České republice. V zimě o 3 hodiny více)
Státní zřízení: parlamentní republika
Náboženství: přibližně 95 % obyvatel se hlásí k arménské apoštolské církvi. Arménie byla roku 301 vůbec první zemí světa, která přijala křesťanství jako státní náboženství

VSTUPNÍ PODMÍNKY A VÍZA

Pro občany České i Slovenské republiky platí následující podmínky vstupu:
Víza: Nejsou povinná. Občané ČR i SR mohou v Arménii pobývat bez víza až 180 dní během jednoho roku
Cestovní pas: Platný alespoň 6 měsíců od data vstupu na území Arménie
Registrace pobytu: Oficiálně platí povinnost ohlásit do 3 dnů místo pobytu na policii, hotely to však řeší automaticky a v praxi se registrace nevyžaduje
Cestovní pojištění: Pro vstup do Arménie není povinné, přesto ho důrazně doporučujeme
Očkování: Není povinné, individuální potřeby konzultujte s lékařem

MĚNA A FINANČNÍ NÁLEŽITOSTI

Měna: Arménský dram (AMD). Přibližný kurz: 100 AMD = přibližně 6 CZK, tedy 1 000 AMD = zhruba 60 Kč. Hotovost lze vybrat hned po příletu v letištním terminálu, není tedy nutné řešit hotovost před odletem.
Směnárny a bankomaty: V Jerevanu i větších městech je jich dostatek a kurzy bývají velmi solidní, směnárny jsou často otevřené dlouho do noci. Nejvýhodněji se mění eura a americké dolary, koruny místní směnárny obvykle nevykupují.
Platební karty: V Jerevanu a větších městech se běžně platí kartou i telefonem. V menších obcích, u klášterů, na tržištích a u stánků s ovocem nebo lavašem je ovšem nutné mít hotovost.
Spropitné: Obvykle 5–10 % z částky, pokud není zahrnuto v účtu. K účtu bývá často automaticky připočten servisní poplatek okolo 10 %.
Útrata na místě: Včetně vstupného, jídla, suvenýrů a další útraty byste se měli bezpečně vejít do 6 000 Kč. Obvyklá útrata bývá i nižší, arménská gastronomie patří k cenově velmi příjemným.

INTERNET

Česká data a sim kartu nedoporučujeme pro vysoké ceny používat. Na hotelech a v restauracích bývá možné se připojit na místní wi-fi, pro permamentní připojení jsou možné následující varianty.
Plastovou sim kartu je možné zakoupit hned po příletu v letištní hale, u operátorů jako Team Telecom (dříve Beeline), Ucom či Viva-MTS. K nákupu je potřeba cestovní pas, datové balíčky jsou cenově velmi dostupné. Pokrytí je v Arménii vzhledem k velikosti země nadstandardní a signál chytíte i u většiny odlehlých klášterů. Výpadky se dají čekat v hlubokých soutěskách, například cestou k Noravanku nebo v údolí Vorotan pod Tatevem.
Virtuální sim karta. Zakoupit a aktivovat virtuální sim kartu je možné už před odletem. Většina telefonů v dnešní době již esim podporuje.

POČASÍ

Arménie má kontinentální klima, ve kterém ovšem hraje hlavní roli nadmořská výška. Rozdíly mezi Araratskou nížinou u Jerevanu a horskými oblastmi kolem jezera Sevan bývají i patnáct stupňů, a to během jediného dne. Nejlepší období pro poznávací zájezdy je podzim, kdy už polevila letní horka, počasí je stabilní a krajina se barví. Poznávací zájezdy proto pořádáme na přelomu léta a podzimu, denní teploty se obvykle pohybují mezi 20 a 28 °C.
Jaro (duben až červen): Rozkvetlé horské louky, zelené soutěsky a plné řeky. Velmi příjemné období, počasí však bývá proměnlivější než na podzim a v horách může ještě ležet sníh.
Léto (červenec až srpen): V Jerevanu a Araratské nížině bývá velmi horko, teploty často přesahují 35 °C. Příjemně je naopak v horách a u jezera Sevan, kam se v létě stěhuje půlka Jerevanu.
Podzim (září až říjen): Nejvhodnější období pro poznávací zájezdy. V Jerevanu je přes den 20–28 °C, u jezera Sevan ve výšce 1 900 m a v horách kolem Tatevu je citelně chladněji a ráno může být i mrazivo. Zároveň je to čas vinobraní v Areni.
Zima (listopad až březen): Chladná a v horách sněhová, v Jerevanu klesají teploty pod nulu. V horském středisku Cachkadzor je naopak lyžařská sezóna, proto sem pořádáme lyžařské zájezdy.
Po celý rok je nutné počítat s velkými rozdíly mezi dnem a nocí a mezi jednotlivými nadmořskými výškami. I v létě je u Sevanu po západu slunce chladno.

ZAVAZADLO A CO SI SBALIT

DOPRAVA A ZAVAZADLA
V ceně letenky je příruční a kabinové zavazadlo do 10 kg (rozměry 55×40×23 cm), které je pro tento zájezd naprosto dostačující. Odbavené zavazadlo do 20 kg lze přiobjednat. Konkrétní podmínky se liší podle letecké společnosti a bývají uvedeny u jednotlivých termínů. Doporučujeme si vzít batoh, nebo menší krosnu bez výztuže. Nevhodným zavazadlem je kufr na kolečkách, protože v mikrobusu zabírá mnoho místa, není skladný a špatně se s ním manipuluje na dlážděných nádvořích klášterů i na nezpevněných cestách.
DOPORUČENÉ OBLEČENÍ
Na jaro a podzim: Vrstvené oblečení, lehká bunda, dlouhé kalhoty, pohodlné boty na chůzi.
V létě: Lehké a vzdušné oblečení, pokrývka hlavy proti slunci. Do hor a k Sevanu ovšem i mikinu.
V zimě: Teplé vrstvené oblečení, nepromokavá bunda, čepice a rukavice.
Do klášterů a do hor: Pevná obuv s dobrou podrážkou. Během našich zájezdů do Arménie se nevydáváme na náročné přechody hor, chodí se ovšem hodně po kamenných schodech, nerovných nádvořích a skalnatých stezkách u Geghardu, Noravanku či Khndzoresku. Noci v horách bývají chladné, teplá mikina a bunda tak určitě přijdou vhod.
DALŠÍ NEZBYTNOSTI
Sluneční brýle a krém s UV ochranou (ve vyšších nadmořských výškách je slunce silné po celý rok).
Lékárnička dle osobní potřeby. Hodit se mohou náplasti, základní léky. Lékáren je v Jerevanu i menších městech dostatek a bývají dobře vybavené.
Adaptér není nutný (Arménie používá zásuvky typu C a F, 220V).
Hotovost (kromě platebních karet, protože u klášterů, na tržištích a v menších obcích nejsou přijímány).
Cestovní pojištění s pokrytím léčebných výloh.
Šátek nebo lehký šál. V arménských klášterech se očekává zakrytí ramen a kolen, u žen bývá v některých chrámech vyžadována i pokrývka hlavy. Šátek se navíc hodí jako ochrana před sluncem.
Malá svítilna nebo čelovka. Oceníte ji ve skalním klášteře Geghard vytesaném do skály i v jeskynní vesnici Khndzoresk.
Kopie důležitých dokumentů (např. pas, pojištění). Doporučujeme mít tyto dokumenty uložené i na cloudovém úložišti, nebo v emailu.
Při cestování letadlem platí přísná pravidla ohledně věcí, které nesmí být přepravovány v palubním zavazadle. Níže je seznam vybraných zakázaných položek:
Kapaliny a gely nad povolený limit
Kapaliny, gely a aerosoly mohou být v obalech o maximálním objemu 100 ml.
Všechny nádoby musí být v průhledném, uzavíratelném sáčku (max. 1 litr).
Výjimku tvoří léky a kojenecká strava, které musí být nahlášeny při kontrole.
Ostré předměty
Nože jakéhokoli druhu (včetně zavíracích, loveckých a kapesních nožů).
Nůžky (s čepelí delší než 6 cm).
Břitvy a žiletky (holicí strojky na holení jsou povoleny).
Pilníky na nehty, špičaté pinzety, jehly (s výjimkou lékařských potřeb).
Vývrtky a nástroje s ostrými hroty.
Elektronická zařízení se silnou baterií
Lithiové baterie s kapacitou nad 100 Wh (musí být přepravovány ve speciálním režimu).
Elektronické cigarety (smí být v příručním zavazadle, ale nesmí se používat na palubě).
Pozor na arménský koňak a víno. Lahve zakoupené v běžném obchodě patří do odbaveného zavazadla, do příručního je vzít nelze. Pokud tedy letíte pouze s kabinovým zavazadlem, kupujte je až v bezcelní zóně letiště v Jerevanu.

STRAVA A MÍSTNÍ SPECIALITY

Arménská kuchyně patří k nejstarším na světě a stojí na grilovaném mase, čerstvé zelenině, bylinkách, luštěninách a mléčných výrobcích. Ke každému jídlu se podává lavaš, tenký placatý chléb pečený na stěně hliněné pece tonir, který je zapsán na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Mezi nejoblíbenější jídla patří:
Chorovac: Arménská obdoba šašliku, grilované maso nebo zelenina na otevřeném ohni. Národní jídlo číslo jedna, kolem kterého se točí každá oslava.
Tolma: Mleté maso s rýží a bylinkami zabalené ve vinných nebo zelných listech, případně plněná zelenina.
Charisa: Hustá kaše z pšenice a kuřecího masa, vařená mnoho hodin. Tradiční pokrm spojený s velikonočními svátky a s pamětí na obranu hory Musa Dagh.
Spas: Polévka z kysaného mléka macun s pšenicí a bylinkami, podávaná teplá i studená.
Ghapama: Dýně plněná rýží, sušeným ovocem a ořechy, pečená vcelku. Slavnostní jídlo, o kterém existuje i známá lidová píseň.
Gata: Sladké pečivo s máslovou náplní, které se prodává u většiny klášterů a ke kterému patří káva.
Z nápojů je proslulý především arménský koňak, jehož výrobu si během zájezdu prohlédneme v jerevanské likérce Ararat. Ochutnat byste ale rozhodně měli i víno z oblasti Areni — právě zde bylo v jeskyni Areni-1 objeveno nejstarší známé vinařství světa, staré přes 6 000 let. Z nealkoholických nápojů zkuste tan, osvěžující nápoj z kysaného mléka a vody, a minerální vodu z Jermuku, kam se rovněž podíváme.

KULTURNÍ ODLIŠNOSTI A DOPORUČENÍ

Arménie je hluboce křesťanská země a arménská apoštolská církev je nejstarší státní církví na světě. Víra tu není jen formalitou, ale součástí národní identity, a to i u lidí, kteří do kostela pravidelně nechodí. Při návštěvě klášterů proto platí několik pravidel: zakrytá ramena a kolena u mužů i žen, v některých chrámech se od žen očekává i pokrývka hlavy, muži si naopak čepici či klobouk sundávají. Fotografování je obvykle povolené, ale ne během bohoslužby a ne s bleskem. Zapálit svíčku může kdokoli, je to zcela běžné i pro návštěvníky.

Arméni jsou mimořádně pohostinní a srdeční. Při setkání se muži zdraví podáním ruky, mezi mužem a ženou je lepší počkat, zda žena podání ruky nabídne. Při vstupu do domu si vždy sundejte boty. Velmi důležitý je respekt ke starším lidem, kterým se ustupuje místo a naslouchá jim. Zvýšený hlas nebo konfliktní chování je vnímáno negativně. Pozvání na kávu nebo na skleničku je míněno vážně a odmítnout ho bez dobrého důvodu je nezdvořilé.

Jídlo a přípitky hrají v arménské kultuře zásadní roli. Stůl bývá prostřený štědře až nad míru a hostitel dolévá, dokud neodmítnete opakovaně. K jídlu patří přípitky, které mají svůj pořádek — připíjí se na hostitele, na rodinu, na mír a na ty, kdo už mezi námi nejsou. V restauracích obvykle platí ten, kdo zve, a platby po jednotlivcích u jednoho stolu často nechápou ani neumí rozdělit, tak jako je to běžné u nás. Je tedy vhodnější mít u sebe hotovost v menších bankovkách, zvlášť v případě zájezdu, kdy sedí více lidí u jednoho stolu, ale platit chce každý za sebe. V takovém případě je nejsnadnější vybrat od každého peníze dle jeho útraty a následně až zaplatit za celý stůl.

Dvě témata je vhodné otevírat citlivě, nebo raději vůbec. Prvním je genocida Arménů z roku 1915, která je pro každou arménskou rodinu osobní věcí. Pokud vás Arméni sami na toto téma zavedou, mluvte s respektem a spíše naslouchejte. Druhým je konflikt o Náhorní Karabach a vztahy s Ázerbájdžánem a Tureckem. Hranice s oběma zeměmi jsou uzavřené, po zemi se z Arménie dá vycestovat pouze do Gruzie a Íránu. Hora Ararat, národní symbol Arménie, přitom leží na tureckém území — Arméni ji vidí z Jerevanu každý den, ale nemohou k ní. Toto je dobré vědět a nekomentovat lehkovážně.

Alkohol je běžně dostupný a jeho konzumace je zcela normální součástí společenského života. Fotografování lidí je vhodné vždy konzultovat a vyžádat si souhlas. Přísně zakázáno je fotografování vojenských objektů, policie, letišť a hraničních pásem, porušení tohoto pravidla může vést k nepříjemnostem s místními úřady. Ministerstvo zahraničních věcí ČR zároveň nedoporučuje přibližovat se k hranici s Ázerbájdžánem, náš program se však do těchto oblastí nedostává.

HISTORIE

Arménie je zemí, jejíž dějiny se měří na tisíciletí. Na území mezi jezerem Sevan a horou Ararat vzniklo už v 9. století př. n. l. království Urartu, jedna z velmocí starověkého Předního východu. Právě z jeho doby pochází pevnost Erebuni, založená roku 782 př. n. l., ze které vyrostl dnešní Jerevan. Arménský nápis na základním kameni z něj dělá jedno z mála měst světa, u kterých známe přesný rok založení.

Zlomovým okamžikem arménských dějin je rok 301. Král Trdat III. tehdy přijal křesťanství jako státní náboženství a Arménie se stala vůbec první křesťanskou zemí světa, o více než sedmdesát let dříve než římská říše. Za obrácením krále stál svatý Řehoř Osvětitel, který byl předtím třináct let vězněn v podzemní kobce pevnosti Chor Virap na dohled od Araratu. Právě tam se dnes při naší cestě podíváme.

Sotva o sto let později přišel druhý zásadní milník. Mnich Mesrop Maštoc vytvořil roku 405 arménskou abecedu, aby bylo možné přeložit Bibli do rodného jazyka. Vlastní písmo se stalo hradbou, která ochránila arménskou identitu i ve staletích, kdy země neměla vlastní stát. Používá se dodnes prakticky beze změny a Arméni si ho nesmírně váží — u vesnice Artašavan mu dokonce postavili památník z kamenných písmen.

Následovala dlouhá staletí bojů o přežití mezi velmocemi. Roku 451 se Arméni postavili perské přesile v bitvě u Avarajru, kterou sice prohráli, ale ubránili si právo na svou víru. V 10. a 11. století zažila země rozkvět za dynastie Bagratovců s hlavním městem Ani, přezdívaným město tisíce a jednoho kostela. Poté přišli seldžučtí Turci, Mongolové a nakonec rozdělení mezi Persii a Osmanskou říši.

Dvacáté století začalo tragédií. Během genocidy Arménů v roce 1915 v Osmanské říši zahynulo podle odhadů 1,5 milionu lidí a statisíce dalších uprchly do celého světa. Právě tehdy vznikla mohutná arménská diaspora, díky které dnes žije mimo Arménii několikanásobně více Arménů než v ní samotné. Památník Cicernakaberd nad Jerevanem je připomínkou těchto událostí a místem, kam vede kroky každé arménské rodiny.

Krátce existující první republika z roku 1918 byla už roku 1920 začleněna do Sovětského svazu. Sovětská éra přinesla industrializaci, ale i potlačení církve a národních tradic. Rok 1988 zasáhl zemi hned dvakrát — ničivým zemětřesením u Spitaku, které si vyžádalo desítky tisíc obětí, a začátkem konfliktu o Náhorní Karabach. Nezávislost získala Arménie v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu.

Pro cestovatele to znamená jedinečnou možnost objevovat zemi, kde na malém prostoru stojí vedle sebe pohanský chrám z římské doby, kláštery vytesané do skály, megality starší než Stonehenge, sovětské mozaiky i moderní kavárny Jerevanu, a to všechno v krajině, která sahá od vinic Araratské nížiny až k horským jezerům ve dvou tisících metrech.

KONTAKTY NA ČESKÉ ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY

Velvyslanectví České republiky v Arménii (Jerevan)
Adresa: Nalbandyan 48/1, 0010 Jerevan, Arménie
Telefon: +374 10 519 373
E-mail: yerevan@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/yerevan

Mezinárodní nouzová linka pro české občany v zahraničí (MZV ČR): +420 224 182 425