Dokument v PDF ke stažení ZDE
ODLET A DALŠÍ PRAKTICKÉ INFORMACE
Do Číny obvykle létáme se společností Hainan Airlines. Jedná se o přímý let z Prahy do Pekingu. Obvykle se setkáváme na letišti 2–3 hodiny před plánovaným odletem, abychom měli dostatek času na odbavení a bezpečnostní kontroly. Přesný čas i místo se dozvíte emailem, nebo ve WhatsAppové skupině s průvodcem zájezdu, do které obdržíte několik dní před odjezdem pozvánku. V ceně letenky je odbavené zavazadlo do 20 kg.
ZÁKLADNÍ INFORMACE O ZEMI
Hlavní město: Peking
Rozloha: 9 597 000 km² (4. největší země na světě)
Nejvyšší bod: Mount Everest, 8848 m n. m.
Obyvatelstvo: 1,4 miliardy
Jazyk: oficiální jazyk je čínština
Měna: čínský jüan (CNY, renminbi)
Časové pásmo: UTC+8 (v celé Číně je jednotný čas, žádný letní čas se nezavádí)
Státní zřízení: socialistická lidová republika s vedoucí úlohou Komunistické strany Číny
Náboženství: Čína je sekulární stát, praktikována jsou různá náboženství, např.: buddhismus, taoismus, konfucianismus, islám, křesťanství, lidová náboženství
VSTUPNÍ PODMÍNKY A VÍZA
Pro občany České republiky platí následující podmínky vstupu:
Víza: Pro vstup do Číny je nutné získat před cestou vízum. K žádosti je potřeba platný cestovní pas (platný minimálně 6 měsíců po návratu), vyplněný formulář, pasová fotografie a případné další dokumenty. Otisky prstů vyžadované v minulosti nejsou od roku 2025 potřeba. Vyřízení víza si lze za zvýhodněnou cenu objednat v objednávce zájezdu.
Cestovní pas: Platný alespoň 6 měsíců po návratu
Občané Slovenské republiky: pro vstup do Číny nepotřebují vízum, stačí cestovní pas.
Očkování: Není povinné, individuální potřeby konzultujte s lékařem
MĚNA A FINANČNÍ NÁLEŽITOSTI
Měna: Čínský jüan (CNY), často označovaný jako renminbi (RMB). Přibližný kurz: 1 USD = 6,5 CNY (kurz se může měnit).
Směnárny a bankomaty: Dostupné ve větších městech. Doporučuje se měnit peníze v oficiálních směnárnách nebo bankách.
Platební karty: V Číně se nejčastěji platí přes mobilní aplikace WeChat Pay a Alipay, které využívají QR kódy. Evropské platební karty jako Visa nebo Mastercard jsou akceptovány pouze ve velkých mezinárodních hotelech a luxusních restauracích. Na většině míst, včetně menších obchodů, trhů a taxi, kartou platit nelze. Doporučuje se buď vybrat hotovost v bankomatu, nebo si nainstalovat Alipay, do které lze přidat českou platební kartu. V odlehlejších oblastech je vhodné mít hotovost.
Spropitné: V Číně není spropitné běžné a často se neočekává, avšak v turistických oblastech a luxusních zařízeních může být oceněno.
Útrata na místě: Včetně vstupného, jídla, suvenýrů a další útraty byste se měli vejít do 300–500 USD, v závislosti na vašich osobních preferencích.
INTERNET
Česká data a sim kartu nedoporučujeme pro vysoké ceny používat. Na hotelech a v restauracích bývá možné se připojit na místní wi-fi, pro permamentní připojení jsou možné následující varianty.
Místní SIM karta: Pořízení SIM karty je v Číně poměrně komplikované, ideální je mít vyřízené už před příletem do země například formou esim.
VPN: V Číně je blokován přístup k některým západním webovým stránkám (např. Google, Facebook, YouTube). Pokud je potřebujete používat, stáhněte si před odjezdem VPN aplikaci. Místními alternativami jsou WeChat (WhatsApp, Facebook a platební aplikace v jednom), Baidu (čínská alternativa Google), Weibo (Sociální síť podobná X), Dianping (aplikace pro hledání restaurací).
POČASÍ
Čína je rozsáhlá země s různorodým klimatem, které se liší podle regionu. Nejlepší období pro návštěvu většiny oblastí je na jaře (duben až květen) a na podzim (září až říjen), kdy jsou teploty příjemné a srážky minimální.
Severní Čína (Peking, Xi'an): Kontinentální klima s horkými léty (červenec a srpen, teploty až 30 °C) a chladnými zimami (prosinec až únor, teploty mohou klesnout pod 0 °C).
Jižní Čína (Šanghaj, Guilin): Subtropické klima s mírnými zimami (teploty kolem 10–15 °C) a horkými, vlhkými léty (teploty až 35 °C).Východní Čína (Tibet): Vysokohorské klima s chladnými teplotami po celý rok a výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. minimální.
ZAVAZADLO A CO SI SBALIT
DOPRAVA A ZAVAZADLA
Z Prahy do Pekingu obvykle létáme přímou linkou se společností Hainan Airlines.
Odbavené zavazadlo v ceně: do 20 kg
DOPORUČENÉ OBLEČENÍ
Na jaro a podzim: Lehká bunda, dlouhé kalhoty, pohodlné boty na chůzi.
DALŠÍ NEZBYTNOSTI
Sluneční brýle a krém s UV ochranou (zejména na jaře a v létě).
Lékárnička dle osobní potřeby. Hodit se mohou náplasti, základní léky.
Adaptér na elektrické zásuvky (v Číně se používají zásuvky typu A, I a G, napětí 220 V).
Hotovost (kromě platebních karet, protože ne všude jsou přijímány).
Cestovní pojištění s pokrytím léčebných výloh.
Základní hygienické potřeby (některé hotely nemusí poskytovat toaletní papír a mýdlo).
Plavky. Pro příležitosti ke koupání, které mohou během cesty přijít.
Kopie důležitých dokumentů (např. pas, pojištění). Doporučujeme mít tyto dokumenty uložené i na cloudovém úložišti, nebo v emailu.
Při cestování letadlem platí přísná pravidla ohledně věcí, které nesmí být přepravovány v palubním zavazadle. Níže je seznam vybraných zakázaných položek:
Kapaliny a gely nad povolený limit
Kapaliny, gely a aerosoly mohou být v obalech o maximálním objemu 100 ml.
Všechny nádoby musí být v průhledném, uzavíratelném sáčku (max. 1 litr).
Výjimku tvoří léky a kojenecká strava, které musí být nahlášeny při kontrole.
Ostré předměty
Nože jakéhokoli druhu (včetně zavíracích, loveckých a kapesních nožů).
Nůžky (s čepelí delší než 6 cm).
Břitvy a žiletky (holicí strojky na holení jsou povoleny).
Pilníky na nehty, špičaté pinzety, jehly (s výjimkou lékařských potřeb).
Vývrtky a nástroje s ostrými hroty.
Elektronická zařízení se silnou baterií
Lithiové baterie s kapacitou nad 100 Wh (musí být přepravovány ve speciálním režimu).
Elektronické cigarety (smí být v příručním zavazadle, ale nesmí se používat na palubě).
STRAVA A MÍSTNÍ SPECIALITY
Čínská kuchyně je jednou z nejrozmanitějších na světě, s regionálními variacemi:
Pekingská kuchyně: Proslulá Pekingskou kachnou, křupavě pečenou kachnou podávanou s tenkými plackami, jarní cibulkou a omáčkou.
S'čchuanská kuchyně: Známá pro svou pikantnost a použití s'-čchuanského pepře, například v pokrmu Mapo tofu (kořeněné tofu s mletým masem).
Kantonská kuchyně: Charakteristická jemnými chutěmi a čerstvými surovinami, oblíbené jsou dim sum – malé porce různých pokrmů, jako jsou knedlíčky a rolky
Šanghajská kuchyně: Sladší pokrmy, jako je Šanghajské sladkokyselé vepřové.Během zájezdu budete mít příležitost ochutnat tyto i další speciality v místních restauracích.
KULTURNÍ ODLIŠNOSTI A DOPORUČENÍ
Čína je velmi rozmanitá země s hlubokými historickými a kulturními tradicemi. Dominantním náboženstvím je směs buddhismu, taoismu a konfuciánství, ale většina Číňanů není nábožensky aktivní a spíše ctí tradiční hodnoty než náboženské předpisy. Ženy se oblékají moderně jako v Evropě. V restauracích, kavárnách a veřejných prostorech sedávají muži a ženy běžně dohromady, bez jakýchkoliv omezení. V restauracích obvykle platí ten, kdo zve, a rozdělování účtu po jednotlivcích není běžné. Proto je dobré mít hotovost v menších bankovkách, i když většina plateb v Číně dnes probíhá digitálně. Číňané jsou zdvořilí, ale jejich etiketa se může od evropské lišit. Při setkání si lidé nepodávají ruce tak často jako v západních zemích, zejména ne mezi muži a ženami, obvykle stačí lehký úklon hlavy nebo úsměv. Hlasité projevy emocí, například zvyšování hlasu nebo hádky na veřejnosti, jsou považovány za nevhodné. Dotýkat se něčí hlavy nebo ukazovat prstem na lidi není zdvořilé. Důležitým znakem respektu je přijímání vizitek či darů oběma rukama. Ve velkých městech jako Peking, Šanghaj nebo Kanton se lidé oblékají moderně, ale při návštěvě buddhistických chrámů je vhodné mít zahalená ramena a dlouhé kalhoty nebo sukni. V chrámech je nutné se chovat tiše a nefotit bez povolení.
Jídlo hraje v čínské kultuře zásadní roli. Stravování bývá často společenskou záležitostí, kdy se pokrmy sdílí uprostřed stolu. Používání hůlek je běžné, nikdy je nezapichujte do jídla, protože je to vnímáno negativně. Čaj je národním nápojem a podává se téměř ke každému jídlu. Číňané nejsou zvyklí pít studené nápoje, a proto může být složité sehnat například chlazenou vodu. Na rozdíl od jiných asijských zemí zde nemá káva tak silnou tradici, ale v moderních městech se dá běžně koupit.
HISTORIE
Čína má jedny z nejdelších a nejbohatších dějin na světě, které sahají tisíce let do minulosti. První civilizace se objevily v údolí Žluté řeky, kde se kolem roku 2000 př. n. l. rozvinula dynastie Sia, považovaná za legendární. Následující dynastie Šang byla již doložena archeologicky a zavedla systém písma a první známé formy státní správy. Po ní nastoupila dynastie Čou, během níž vznikly základy čínské filosofie, především konfucianismus a taoismus. Období válčících států ve 4.–3. století př. n. l. přineslo rozsáhlé konflikty, ale také významné kulturní a technologické pokroky. Roku 221 př. n. l. sjednotil Čínu první císař Čchin Š'-chuang a dal jí jméno, které používáme dodnes. Jeho dynastie Čchin byla krátká, ale zanechala monumentální projekty, včetně počátků Velké čínské zdi a hrobky s terakotovou armádou. Po pádu Čchin nastoupila dynastie Chan, jež trvala čtyři století a rozšířila říši směrem na západ. V této době vznikla Hedvábná stezka, která spojila Čínu s Evropou a umožnila obchod s hedvábím, kořením či porcelánem. Následující období bylo plné rozdělení a sjednocení, ale čínská kultura stále rozkvétala. V 7. století nastoupila dynastie Tchang, která je často označována za zlatý věk čínské civilizace. V této éře vzkvétalo umění, poezie i věda a Čína se stala centrem světového obchodu. Po pádu Tchang nastoupila dynastie Sung, která přinesla technologické inovace, například střelný prach, kompas a knihtisk. V 13. století ovládli Čínu Mongolové pod vedením Kublajchána a založili dynastii Jüan. Přestože šlo o cizí vládu, Čína zůstala kulturně silná.
Po vyhnání Mongolů nastoupila dynastie Ming, známá svou mohutnou stavební činností, včetně dostavby Velké čínské zdi, a také námořními výpravami admirála Čeng Che. Dynastie Čching, založená Mandžujci v 17. století, přinesla další rozmach, ale postupně začala slábnout pod tlakem Západu. V 19. století Čína utrpěla sérii porážek v opiových válkách a musela otevírat svá přístavní města cizím mocnostem. Vnitřní nepokoje, jako povstání tchaj-pchingů, oslabily říši ještě více.
Roku 1911 padla monarchie a byla vyhlášena Čínská republika. Období republiky provázely boje mezi nacionalisty a komunisty i invaze Japonska ve 30. letech. Po druhé světové válce zvítězili komunisté pod vedením Mao Ce-tunga a roku 1949 vyhlásili Čínskou lidovou republiku. Mao zavedl radikální reformy, jako Velký skok vpřed a Kulturní revoluci, které přinesly chaos a utrpení milionům lidí. Po jeho smrti v 70. letech zahájil Teng Siao-pching reformy, které otevřely Čínu světu a nastartovaly rychlý hospodářský růst. Od té doby se Čína proměnila v globální mocnost s největší populací na světě a druhou nejsilnější ekonomikou. Přesto její dějiny stále formují současnost, od konfuciánských hodnot až po důraz na jednotu státu. Čína dnes kombinuje prastarou tradici s moderními ambicemi a zůstává zemí, která silně ovlivňuje chod celého světa.
KONTAKTY NA ČESKÉ ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY
Velvyslanectví České republiky v Pekingu:
Adresa: No. 2 Ritan Lu, Jianguomenwai, Beijing, China
Telefon: +86 10 8532 9500
Nouzová linka (mimo pracovní dobu): +86 139 1175 2516
E-mail: peking@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/peking
Mezinárodní nouzová linka pro české občany v zahraničí (MZV ČR): 📞 +420 224 182 425
