Odlet z Vídně umíme zařídit. Dejte nám to při objednávce vědět.

Po odpočinku se vydáváme rušnými uličkami, kde dopravní předpisy téměř neexistují, objevovat toto velkoměsto. Za doprovodu klaksonů navštěvujeme chrám Akšardham, Červenou pevnost, mešitu Džama. Na trzích ochutnáváme aromatickou indickou kuchyni.

V Novém Dillí ještě zůstáváme, obří město si zaslouží naší pozornost ještě jeden den. I přes typické dopravní zácpy se přiblížíme k Lotusovému chrámu Baháí, mramorovému chrámu Čatarpur. Nemíjíme ani monumentální sídlo indického parlamentu. Jak to tak v těchto zemích bývá, přestože část společnosti je velmi chudá, tak na honosná sídla politiků se zdroje najdou.

Gurgaon (nebo také Gurugram) je město z velké části vybudované soukromými subjekty a to včetně dopravní infrastruktury nebo škol. Tyto firmy, také do určité míry zajišťovaly i bezpečnost. Město má nyní asi 900 tis. obyvatel a za posledních 20 let neuvěřitelně zbohatlo. Bude možnost, se o životě ve městě pobavit jak s místní elitní vrstvou společnosti, tak i se starousedlíky. Toto bohatství budeme moci porovnat s životem v slumech, které navštívíme. V jednání je i přítomnost indického urbanisty, který by nám situaci na místě ještě lépe přiblížil. (Realizace návštěvy slumů závisí na aktuálních bezpečnostních podmínkách)

Přesouváme se minibusem do “Růžového města” Džajpuru. Během cesty po dálnici vidíme obyčejná obydlí prostých lidí i krutou realitu toho, že indický stát se s tím nemaže a silnici postaví prakticky kdekoliv. Zastavujeme u hrobky dávných maharádžů Gaitor Ki Chhatriyan.

Džajpur je typický svými barevnými ulice, chrámy a pevnostmi. V čele s Jantarovou pevností (UNESCO), která se tyčí na kopci nad městem a ze které máme Džajpur jako na dlani. Centrum Džajpuru je na indické poměry relativně dobře průchozí pěšky. Využijeme toho, abychom si dali čaj nebo něco dobrého v jednom z podniků nebo stánků. Bude taky prostor pro nákup různých suvenýrů jako jsou šperky nebo oblečení. Pozoruhodnou stavbou je palác Hawa Mahal, který sloužil k tomu, aby ženy z královské rodiny mohly nepozorovaně sledovat dění ve městě.
 

Z Džajpuru minibusem přejíždíme do města Agra, předtím, než dorazíme do cíle zastavujeme u studny Chand Baori, 30 metrů hluboká studna skládající se z 3 500 schodů byla chytrým řešením v dobách kolísající vody. Dnes je z ní úchvatná a fotogenická památka. 

Ve městě Agra se nachází to, proč lidé navštěvují Indii, Taj Mahal. Prohlídce Taj Mahalu a jeho okolí se přesouvá zpět do Nového Dillí.
 

Ráno přelétáme do města Amritsar, abychom byli svědky toho jak moc Indové svůj stát milují. Na hranici s Pákistánem je vystavěna obrovská “aréna”, kde každý den skandují davy Indů. Koná se zde unikátní a šílená show zavírání hraničního přechodu Wagah-Attari. Strážci soupeří s pákistánskou stranou o to, kdo vykopne nohu výše. Opravdu pozoruhodný spektákl. Večerní letecký přesun do Puné.
 

Z Puné po zemi cestujeme do druhého soukromého města Lavasa. Lavasa je pořád částečně ve výstavbě, otázka, jestli ji někdy developer dostaví, však zůstává nezodpovězena, a to kvůli finančním problémům firmy. Na jednu stranu se není čemu divit. Město je hluboko v horách a plány firmy byly jednoduše příliš megalomanské. Tak či tak, uvidíme, že i soukromá společnost dokáže postavit “fungující” město, včetně např. škol. Bohužel si Lavasa Corporation nevybrala tu nejlepší lokalitu.
 

Přejezd z Lavasy do Bombaje, jedné z největších světových aglomerací. Podle času částečná prohlídka města,

Bombaj je centrem celé západní Indie ne-li země jako celku, nachází se zde “Bollywood”, Viktoriánské stavby i nespočet tržnic. Jde o pulzující megapoli, kde poznáme Indii krásnou a bohatou, ale také špinavou a chudou. Navštěvujeme Gateway of India i rekreační promenádu Marine Drive. Lodí plujeme na ostrov Elephanta, kde objevujeme hinduistické jeskyně z 6. století (UNESCO).

Navštěvujeme Bombajské slumy. Je dobré poznat kontext našeho putování po Indii a tak ke konci naší cesty navštívíme za doprovodu místního průvodce jeden z místních slumů. O kráse asi hovořit nelze, za to o intenzivním zážitku ano.