Dokument v PDF ke stažení ZDE

ODLET A DALŠÍ PRAKTICKÉ INFORMACE

Do Litvy, Lotyšska a Estonska jezdíme autobusem (v případě autobusového zájezdu), nebo létáme se společností Ryanair nebo AirBaltic (v případě leteckých zájezdů). Časy odjezdů, nebo odletů, pokud jsou známy, bývají uvedeny v programu zájezdu. Sraz na letišti bývá 2 hodiny před plánovaným odletem. Přesný čas i místo srazu před odletem se dozvíte emailem, nebo ve WhatsAppové skupině s průvodcem zájezdu, do které obdržíte několik dní před odjezdem pozvánku. V ceně letenky je palubní zavazadlo o rozměrech 40x30x20 cm, které pro tento typ zájezdu dostačuje. V případě potřeby je možné doobjednat větší palubní zavazadlo.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LITVĚ

Hlavní město: Vilnius
Rozloha: 65 300 km²
Nejvyšší bod: Aukštojas 294 m n. m.
Obyvatelstvo: 2,7 milionu 
Jazyk: oficiální jazyk je litevština, rozšířená je i ruština a angličtina
Měna: euro (EUR), 1 EUR = cca 25 Kč
Časové pásmo: UTC+2, (v létě o 1 hodinu více než v ČR, v zimě stejný čas)
Státní zřízení: republika
Náboženství: převážně katolíci (cca 75 %), zbytek protestanti, pravoslavní a bez vyznání

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LOTYŠSKU

Hlavní město: Riga
Rozloha: 64 600 km²
Nejvyšší bod: Gaiziņkalns 312 m n. m.
Obyvatelstvo: 1,9 milionu 
Jazyk: oficiální jazyk je lotyština, rozšířená je i ruština a angličtina
Měna: euro (EUR), 1 EUR = cca 25 Kč
Časové pásmo: UTC+2, (v létě o 1 hodinu více než v ČR, v zimě stejný čas)
Státní zřízení: republika
Náboženství: luteráni, katolíci a pravoslavní (rozložení přibližně třetinové)

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ESTONSKU

Hlavní město: Tallinn
Rozloha: 45 300 km²
Nejvyšší bod: Suur Munamägi 318 m n. m.
Obyvatelstvo: 1,3 milionu 
Jazyk: oficiální jazyk je estonština, rozšířená je i ruština a angličtina
Měna: euro (EUR), 1 EUR = cca 25 Kč
Časové pásmo: UTC+2, (v létě o 1 hodinu více než v ČR, v zimě stejný čas)
Státní zřízení: republika
Náboženství: převážně bez vyznání, menší část luteráni a pravoslavní

VSTUPNÍ PODMÍNKY A VÍZA

Pro občany České i Slovenské republiky platí následující podmínky vstupu:
Víza: Nejsou potřeba (země jsou v Schengenském prostoru).
Cestovní doklad: Pas, nebo občanský průkaz.

MĚNA A FINANČNÍ NÁLEŽITOSTI

Měna: Všechny tři země používají euro (EUR), 1 EUR ≈ 25 Kč.
Směnárny a bankomaty: Dostupné ve větších městech. Doporučuje se vybírat z bankomatů, hotovostní směna je méně častá.
Platební karty: Akceptovány téměř všude (obchody, restaurace, hotely).
Spropitné: Obvykle 5–10 % z částky, pokud není zahrnuto v účtu.
Útrata na místě: Včetně vstupného, jídla, suvenýrů a další útraty byste se měli bezpečně vejít do 6 000 Kč. Obvyklá útrata bývá i nižší.

INTERNET

Česká data a sim kartu je možné využívat, protože země patří do EU roamingové zóny. Většinou tak máte stejné podmínky jako doma.
Na hotelech a v kavárnách je běžně dostupná wi-fi. podporuje.

POČASÍ

Litva, Lotyšsko i Estonsko mají mírné přímořské klima s chladnějšími zimami a mírně teplými léty.
Jaro (březen–květen): Chladnější začátek, v květnu příjemné teploty.
Léto (červen–srpen): Obvykle 18–25 °C, častější dešťové přeháňky.
Podzim (září–listopad): Mírné teploty, rychlejší stmívání.

ZAVAZADLO A CO SI SBALIT

DOPRAVA A ZAVAZADLA
Z Prahy létáme přímou linkou do Vilniusu, Rigy nebo Tallinnu.
V ceně palubní zavazadlo o rozměrech 40x30x20 cm. V případě potřeby je možné doobjednat větší palubní zavazadlo (55x40x23 cm, do 10 kg) nebo odbavené zavazadlo do 20 kg. Doporučujeme batoh nebo menší krosnu. Kufr na kolečkách není praktický při přesunech městskou dopravou.
DOPORUČENÉ OBLEČENÍ
Na jaro a podzim: Lehká bunda, dlouhé kalhoty, pohodlné boty na chůzi. 
V létě: Lehké a vzdušné oblečení, pokrývka hlavy proti slunci.
V zimě: Teplé vrstvené oblečení, nepromokavá bunda.

DALŠÍ NEZBYTNOSTI
Sluneční brýle a krém s UV ochranou (zejména na jaře a v létě).
Lékárnička dle osobní potřeby. Hodit se mohou náplasti, základní léky.
Adaptér není nutný (zásuvky typu C a F, 220V). 
Hotovost (kromě platebních karet, protože ne všude jsou přijímány).
Cestovní pojištění s pokrytím léčebných výloh.
Plavky. Pro příležitosti ke koupání, které mohou během cesty přijít.
Kopie důležitých dokumentů (např. pas, pojištění). Doporučujeme mít tyto dokumenty uložené i na cloudovém úložišti, nebo v emailu.
Při cestování letadlem platí přísná pravidla ohledně věcí, které nesmí být přepravovány v palubním zavazadle. Níže je seznam vybraných zakázaných položek:
Kapaliny a gely nad povolený limit
Kapaliny, gely a aerosoly mohou být v obalech o maximálním objemu 100 ml.
Všechny nádoby musí být v průhledném, uzavíratelném sáčku (max. 1 litr).
Výjimku tvoří léky a kojenecká strava, které musí být nahlášeny při kontrole.
Ostré předměty
Nože jakéhokoli druhu (včetně zavíracích, loveckých a kapesních nožů).
Nůžky (s čepelí delší než 6 cm).
Břitvy a žiletky (holicí strojky na holení jsou povoleny).
Pilníky na nehty, špičaté pinzety, jehly (s výjimkou lékařských potřeb).
Vývrtky a nástroje s ostrými hroty.
Elektronická zařízení se silnou baterií
Lithiové baterie s kapacitou nad 100 Wh (musí být přepravovány ve speciálním režimu).
Elektronické cigarety (smí být v příručním zavazadle, ale nesmí se používat na palubě).

STRAVA A MÍSTNÍ SPECIALITY
Cepelinai: bramborové knedlíky plněné masem
Sklandrausis: sladký koláč z mrkve a brambor.
Kiluvõileib: chléb se šproty

KULTURNÍ ODLIŠNOSTI A DOPORUČENÍ

Baltské země jsou evropsky orientované, moderní a otevřené. V městech se lidé oblékají jako v západní Evropě. Angličtina je rozšířená, zejména mezi mladými lidmi. Obyvatelé jsou zpočátku spíše rezervovaní, ale velmi přátelští, pokud je poznáte blíže.

Litva
Silná katolická tradice, význam poutních míst (např. Hora křížů). Pohostinnost se projevuje zejména při rodinných oslavách.

Lotyšsko
Silný vztah k folklóru a lidovým písním, každých 5 let se koná velký pěvecký a taneční festival v Rize. Luteránství a rovnostářský přístup v běžném životě.

Estonsko
Země je velmi digitalizovaná (tzv. e-Estonia). Prakticky všechny služby jsou dostupné online. Estonci mají blízko k přírodě a klidu, časté jsou pobyty na chatách u jezer.

HISTORIE

Litva
Dějiny Litvy jsou příběhem malého národa, který se dokázal prosadit v bouřlivé Evropě. Ve 13. století se zde zformovalo mocné Litevské velkoknížectví, které se pod vládou Gediminovců a později Jagellonců stalo jedním z největších států v Evropě, jeho území sahalo od Baltského až k Černému moři. Litevci byli jedním z posledních evropských národů, kteří přijali křesťanství (roku 1387), což ale umožnilo těsnější vazby na západní Evropu. V roce 1569 vznikla Lublinská unie s Polskem, čímž se zrodila slavná Polsko-litevská unie, státní útvar, který sehrál klíčovou roli v regionální politice. Po sérii válek se Švédy, Moskvou a Prusy však Litva postupně slábla, až v 18. století spadla pod vládu carského Ruska. Přesto si Litevci uchovávali jazyk a tradice, a to i navzdory snahám o rusifikaci. V 19. století se rodí litevské národní obrození, které kladlo důraz na lidovou kulturu, písně a obnovu jazyka psaného latinkou. Po první světové válce vyhlásila Litva nezávislost, jenže o dvě desetiletí později ji pohltil Sovětský svaz a krátce i nacistické Německo. Teprve v roce 1990 se Litva stala prvním sovětským státem, který odvážně vyhlásil nezávislost, krok, který se stal impulsem pro ostatní. Dnes se na tuto odvahu vzpomíná i skrze tzv. „Baltskou cestu“, lidský řetěz z roku 1989, který spojil Vilnius, Rigu a Tallinn a stal se symbolem nenásilného odporu.

Lotyšsko
Historie Lotyšska je úzce spjata s Baltem a jejich sousedy na severu i jihu. Už ve středověku byla tato oblast v hledáčku německých rytířských řádů, Livonský řád zde zřídil pevnosti a přinesl křesťanství, ale i tvrdou vládu. Lotyšský venkov se stal zdrojem obilí a dřeva pro města, která byla součástí hanzovní obchodní sítě. Riga se v té době zařadila mezi nejvýznamnější přístavy severní Evropy. Po rozpadu řádového státu se Lotyšsko ocitlo postupně pod vlivem Polsko-litevské unie, Švédska a nakonec Ruska. V ruské éře bylo území Lotyšska silně germanizováno i rusifikováno, přesto tu vznikalo silné národní hnutí. Důležitou roli hrály folklorní zpěvy, tzv. dainy, které se sbíraly a vydávaly v tisících verzí. Po roce 1918 získalo Lotyšsko nezávislost a vybudovalo si moderní republiku, která však padla za oběť Molotov–Ribbentropovu paktu. Po druhé světové válce bylo Lotyšsko připojeno k SSSR, statisíce Lotyšů byly deportovány na Sibiř a do země se přistěhovaly masy obyvatel z jiných částí Sovětského svazu, což zásadně změnilo etnické složení. Přesto se podařilo uchovat lotyšskou kulturu a jazyk, což vyvrcholilo tzv. „zpívající revolucí“ na konci 80. let, kdy se v Rize a dalších městech konaly obrovské písňové festivaly s politickým poselstvím. Od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 si Lotyšsko zakládá právě na své hudební a kulturní tradici, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí národní identity.

Estonsko
Estonsko se svými ugro-finsko kořeny bývá kulturně i jazykově spíše blízké Finsku než svým baltským sousedům. Ve středověku bylo území Estonska kolonizováno německými rytíři a stalo se součástí Livonského řádu. Tallinn, tehdejší Reval, se díky své poloze na trase mezi Skandinávií a Ruskem stal významným hanzovním městem a dodnes nese stopy středověké architektury. Během staletí se Estonsko ocitlo střídavě pod vládou Dánů, Švédů a nakonec Rusů. Švédská éra v 17. století je často vnímána pozitivně, říká se jí „dobré švédské časy“ díky reformám v oblasti školství a správy. Po Velké severní válce připadlo Estonsko Rusku a estonský venkov zažil tvrdé období nevolnictví. V 19. století se ale začalo rodit národní obrození, kdy Estonci znovu objevovali svůj jazyk a tradice. Stejně jako u sousedů sehrály velkou roli písně a divadlo. Po první světové válce se Estonsko stalo samostatným státem, ale jen na krátký čas, po sovětské a nacistické okupaci skončilo opět v SSSR. Silná touha po samostatnosti se však nikdy neztratila a během „zpívající revoluce“ v roce 1988 dokázali Estonci zaplnit celé stadiony, kde zpívali vlastenecké písně zakázané sovětským režimem. Když Estonsko v roce 1991 vyhlásilo nezávislost, bylo to završení dlouhého příběhu odolnosti. Dnes je země známá nejen svou přírodou a středověkými památkami, ale i tím, jak rychle dokázala přijmout moderní technologie, od e-governmentu až po celosvětově známý fenomén digitální identity.

KONTAKTY NA ČESKÉ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD V LITVĚ

Velvyslanectví České republiky v Litvě (Vilnius)
Adresa: Birutes g. 16, LT-08117 Vilnius
Telefon: +370 5 210 85 00
E-mail: vilnius@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/vilnius

KONTAKTY NA ČESKÉ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD V LOTYŠSKU

Velvyslanectví České republiky v Lotyšsku (Riga)
Adresa: Elizabetes iela 29a, LV-1010 Riga
Telefon: +371 67 338 611
E-mail: riga@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/riga

KONTAKTY NA ČESKÉ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD V ESTONSKU

Velvyslanectví České republiky v Estonsku (Tallinn)
Adresa: Toompuiestee 20, 10137 Tallinn
Telefon: +372 627 44 88
E-mail: tallinn@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/tallinn

Mezinárodní nouzová linka pro české občany v zahraničí (MZV ČR): 📞 +420 224 182 425